V kostce: připomeňte si zákony týkající se hranic pozemků
Autor: Markéta Mazancová, datum: 9.12.2019
Určitě jste již slyšeli, že nový občanský zákoník (NOZ) upravuje takové věci, jakými jsou napadaná jablka a listí na sousedův pozemek či přečnívající větve stromu. V tomto článku vám v krátkosti připomeneme, které hlavní otázky NOZ řeší.
Listí spadlé na sousedův pozemek
NOZ považuje spadané listí za odpad majitele pozemku, na kterém listí leží. Ten si jej také uklidí. Výjimka nastává v případě, kdy listí dopadne na pozemek, který je veřejným statkem (veřejně zastavěnou cestou, parkem či veřejnou zastavěnou plochou). V takovém případě má povinnost úklidu vlastník stromu.
Plody spadlé na zem
Stejně jako spadlé listí, i plody se stávají majetkem toho, na jehož pozemek spadly. Platí zde stejná výjimka – pokud je pozemek veřejným statkem, plody zůstávají ve vlastnictví majitele stromu.
Větve a kořeny přesahující na sousedův pozemek
Souseda lze požádat, aby odstranil větve a kořeny, které nepřiměřeně stíní nebo poškozují váš pozemek. Když tak neučiní, můžete tak učinit ve vhodném vegetačním období sami. Ořezané větve byste mu pak měli nabídnout k likvidaci.
Vysazování stromů v těsné blízkosti oplocení
Pokud máte rozumný důvod, můžete souseda požádat, aby nevysazoval stromy v těsné blízkosti hranice pozemku. Pokud místní zvyklost neudává něco jiného, je přípustné vysadit stromy dorůstající výšky přes tři metry do vzdálenosti tři metry od plotu. Menší stromy smí být vysazeny od plotu již metr a půl.
Společné rozhrady
Za rozhrady se považují například zdi, ploty, meze či strouhy. Pokud se neprokáže opak, považují se tyto rozhrady za společný majetek. V případě, že nelze hranice jednoznačně určit, může je stanovit soud podle poslední pokojné držby. V případě zdi nese každý zodpovědnost za svoji stranu.
Vaše zvířata zaběhlá na sousedův pozemek
Stále zůstávají ve vašem vlastnictví a soused vám musí umožnit přístup na svůj pozemek, abyste si je odchytili. Stejně tak se to má např. s dětským míčem, pokud spadne na sousedův pozemek, musí vám ho vydat. Výjimku tvoří roj včel – pokud se usadí v sousedově úlu, stává se jeho majetkem.
Obtěžování imisemi
Považuje se za ně např. hluk, prach či kouř. Žalobu lze podat tehdy, pokud na sousedův pozemek pronikají v nepřiměřené míře. Tedy v míře větší než udávají místní zvyklosti.
Detailněji popsanou tuto problematiku naleznete v tomto odkazu: