Pro makléře: Jaký je rozdíl mezi srubem a roubenkou a mýty o nich
Autor: Markéta Mazancová, datum 12.4.2023
Sruby i roubenky se v současnosti těší velké oblibě. V následujícím článku představíme, jaký je mezi nimi rozdíl a jaké mýty o těchto masivních dřevostavbách kolují.
Co je to roubenka?
Roubená stavba (lidově roubenka) je dřevostavba, jejíž stěny jsou vytvořeny technikou roubení. To znamená, že trámy jsou kladené vodorovně na sebe a v rozích jsou spojené různými druhy tesařských vazeb, nejčastěji rybinovým spojem trámů, tzv. roubením.
U moderních roubenek se ve spárách obvodových trámů můžeme setkat s izolací vloženou do drážek na trámech, tmelem nebo jinými těsnícími úpravami. V dřívějších dobách se používaly trámy neotesané, dnes se již obvykle používají prakticky vždy opracované trámy, a to zejména strojově. Setkat se však můžeme i s tradičními tesaři, kteří umí trám opracovat ručně, jedná se však spíše o umělce, kteří se zaměřují zejména na restaurátorství původních staveb.
Co je to srub?
Podstata srubů spočívá v tom, že jejich nosnou konstrukci obvykle tvoří opracovaná kulatina. Odlišnost od roubenek můžeme pozorovat také v rozích, přičemž u roubenky trámy v rozích nepřečnívají, u srubů kulatiny přečnívají a vytvářejí tak charakteristickou podobu srubu.
Srub u nás nemá svou tradici, roubenka ano
Obě zmíněné dřevostavby se těší v České republice poměrně velké oblibě. Ale pozor! Srub je u nás tak trochu “invazivní druh”, který na našem území nemá prakticky žádnou historii, a proto ho mnozí znalci architektury odsuzují.
Svůj původní domov našel zejména v severských zemích, tedy v oblastech s drsnější zimou a rozsáhlejšími jehličnatými lesy. Sruby se staví už od doby bronzové a za jejich první stavitele považujeme Nory a Finy. Od nich se obliba srubů přenesla i na území dnešní Kanady a USA. U nás se sruby začaly stavět až v posledních pár desetiletích. Není proto divu, že nejsou vždy a všude vítané s nadšením a ne vždy jejich stavbu stavební úřad povolí.
Setkat se proto můžeme i s takovými hybridy, kteří uvnitř vypadají jako srub a zvenku jako roubenka.
Oproti tomu roubenky se na našem území staví po staletí. Ty nejstarší dochované pocházejí z 15. století. Důvodem, proč lidé na venkově hojně stavěli ze dřeva, bylo zejména teplo, které roubenky poskytovaly. Aby do chalup netáhlo, vyplňovaly se spáry hliněnou mazaninou - směsí jílovité hlíny s odřezky slámy. V současnosti se netěsnosti mezi spárami vyplňují nejrůznějšími izolačními materiály. Roubenka je oproti tomu vítaným prvkem, protože mnohem snáz zapadne do stávající výstavby.
Co mají srub a roubenka společného?
Skládají se jako stavebnice
Jak srub tak i roubenka se v současnosnosti obvykle vyrábí jako stavebnice, přičemž výrobce jednou stavbu zkušebně sestaví ve výrobně, následně rozloží a dodá ji k zákazníkovi. Zde ji opět složí, a to na připravenou základovou desku.
Nutnost pravidelné údržby
Nevýhodou dřevostaveb je nutnost pravidelné úpravy. Co nejdelší životnost je možné zajistit tím, pokud bude obvodový plášť co nejméně smáčený vodou. K tomu jsou důležité dostatečně velké přesahy střechy a jiné konstrukční úpravy.
Mýty o dřevostavbách a co je na nich pravda
Nyní už známe rozdíl mezi roubenkou a srubem. Nyní si pojďme představit pár mýtů, které o dřevostavbách kolují a co je na nich pravdy.
Tento mýtus vyvrátíme úplně jednoduše, jen se podívejme na dřevostavby, které jsou stovky let staré a plně funkční. Důležitá je však správná držba, což je stejné i pro stavby cihlové, kamenné nebo betonové. U dřevěných staveb je možná vyžadován o něco větší důraz na údržbu než u jiných staveb, ale rozhodně nelze říct, že by dosahovaly nižší životnosti.
# Mýtus 2: Dřevo napadá hmyz a houby
Aby dřevostavbu napadly houby, musí dosáhnout určité vlhkosti a teploty. Stejné je to i s hmyzem. I ten se skutečně může do dřevostavby nastěhovat, avšak potřebuje k tomu ty správné podmínky. Pakliže plísním a ani hmyzu správné prostředí nedopřejeme, nemá šanci. Zkrátka stačí respektovat stavební a fyzikální zákonitosti a zvolit do daného prostředí správné materiály. Pak je plíseň i hmyz bez šance.
# Mýtus 3: Dřevostavby špatně drží teplo
Tento mýtus je bohužel doopravdy z části pravda. Výhodou dřevostavby na klíč je, že se rychle vytopí, avšak rychle vychladne. Oproti tomu zděná stavba se vytopí pomalu a také pomalu vychládá. Rychlé vychládání je možné kompenzovat vhodnou kombinací materiálů podlah, vytvořením akumulačního jádra apod.
