Autor: Markéta Mazancová, datum: 22.1.2020
Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z nemovitosti vyprší 31. ledna. Na zaplacení mají potom vaši klienti čas do konce května. V následujícím článku připomeneme, co musí poplatníci dodržet, a představíme, jaké novinky nám v této oblasti přinesly novely platné od začátku roku 2020.
Povinnost podat daňové přiznání k dani z nemovitosti má každý, kdo v minulém roce nabyl nějakou nemovitost. To se týká nejen samotné koupě nemovitosti, ale také případu, kdy vám nemovitost někdo daroval, nechali jste převést svůj družstevní podíl do osobního vlastnictví či jste nějakou nemovitost zdědili. Povinnost podat daňové přiznání se týká také všech, kteří v uplynulém roce provedli jakýkoliv jiný vklad vlastnického práva do katastru.
Pokud jste v loňském roce získali vlastnická práva k jedné nemovitosti v jednom kraji, podáte daňové přiznání správci daně, v jehož územní působnosti se daná nemovitost nachází. Komplikovanější situace nastane, pokud jste v uplynulém roce nabyli několik nemovitostí v různých krajích. V takovém případě vás bude čekat podání daňového přiznání na každém místně na příslušném finančním úřadu zvlášť. Pokud jste nabyli více nemovitostí v rámci jednoho kraje, podáváte daňové přiznání pouze jedno. Do něho uvedete všechny nově získané nemovitosti.
Daňové přiznání k dani z nemovitosti podáváte pouze jednou, tedy v roce následujícím po roce, v kterém jste nabyli vlastnická práva. Další roky již přiznání podávat nemusíte, pouze zaplatíte daň.
Jednou věcí je podání daňového přiznání (do konce ledna), další termín se týká samotného zaplacení. V případě, že daň nepřesahuje částku 5.000,-Kč, jste povinni ji uhradit celou najednou a to do 31. května. V případě, že celková výše daně přesáhne pětitisícový limit, může si poplatník zaplacení rozložit na dvě splátky. Pro první splátku platí termín 31. května a pro druhou až 30. listopad.
Výjimka platí pro poplatníky provozující chov ryb a zemědělskou výrobu. Zaplacení daně může být rozloženo do dvou splátek, přičemž závazné termíny pro zaplacení nastávají 31. srpna a 30. listopadu.
Povinnost uhradit daň odpadá, pokud výše daně nepřekročí 30,-Kč. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly u pozemků, kde má poplatník povinnost zaplatit částku vysokou minimálně 50,-Kč.
Finanční úřad nabízí několik možností, jakými vás může o povinnosti zaplatit daň informovat. V roce 2017 finanční úřad zavedl možnost zasílání pokynů pro zaplacení daně e-mailem. Služba funguje tak, že vám přijdou před splatností platební údaje (vč. QR-kódu) na email. Systém je uživatelsky přívětivý, takže platbu snadno provedete přes mobilní aplikaci nebo internetové bankovnictví. V takovém případě logicky poplatník již neobdrží klasickou složenku do schránky. O zasílání e-mailů lze zažádat do 15. března tohoto roku.
Pokud se nepřihlásíte k zasílání údajů pro platbu emailem a máte datovou schránku, výzva k zaplacení vám přijde právě sem.
Poslední variantu představuje klasická složenka, tedy služba SIPO.
Všechny formy zaslání údajů pro platbu by měly poplatníkovi v tomto zdaňovacím období přijít do 21. května.
Po obdržení platebních údajů je třeba zaplatit daň v plné výši (případně na splátky – viz výše). Penále za pozdní platbu naštěstí nejsou nijak likvidační. Úrok z prodlení začíná naskakovat od 4. pracovního dne po uplynutí dne splatnosti. Výši úroku představuje součet roční REPO sazby, která je platná k prvnímu dni v kalendářním pololetí, v němž došlo k prodlení. A to ve výši 2 % navýšených o 14 %, což v součtu znamená 16 %. Finanční úřad nicméně projevuje jistou míru tolerance a to v případě, že potencionální úrok z prodlení nepřekročí 200,-Kč. V takovém případě bývá ochoten úrok „přehlédnout“.
K výpočtu základu daně budete potřebovat dva údaje. Prvním z nich je cena a druhý představuje směrná hodnota, tedy údaj, který určuje finanční úřad na základě charakteru, typu a polohy nemovitosti. Pokud se cena nemovitosti odlišuje od směrné hodnoty, vždy se použije vyšší částka.
V případě, že nemovitost spadá do společného jmění manželů nebo ji vlastní více majitelů, pak stačí podat pouze jedno daňové přiznání. Spolumajitelé by se tedy měli domluvit a jednoho z nich podáním daňového přiznání pověřit. Zároveň i plátce daně bude jen jeden. Předpokládá se, že se poplatníci mezi sebou domluví a navzájem se vyrovnají.
V září loňského roku došlo na území Prahy ke schválení vyhlášky, která plošně zdvojnásobuje sazbu této daně u komerčních nemovitostí.
Jiné je to u rezidenčních nemovitostí. Mezi jednotlivými městskými částmi (např. mezi Prahou 4 a Prahou 6) panovaly neshody ve stanovování jednotného velikostního koeficient pro výpočet daně u obytných nemovitostí. Vyřešilo se to tak, že si jednotlivé městské části ve výsledku mohou zvolit, jak zvýší velikostní koeficient pro výpočet daně.
Kvůli zvýšení koeficientu se nové daňové přiznání nepodává. Nový výměr stanoví sám finanční úřad.
Zvýšení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti nastal například i v Chebu. Zde se ale tato vyhláška týká pouze komerčních objektů.
Oproti tomu pro poplatníky příznivá změna přichází v podobě konkretizace daňového osvobození pozemků, na nichž se nacházejí určité ekologické prvky. Ty musejí být vedené v evidenci ekologicky významných prvků a patří mezi ně např. dřeviny, travnaté údolnice, stromořadí, příkopy, mokřady či stromořadí. Do evidence je lze nechat zapsat do konce roku 2021.
