Autor: Markéta Mazancová, datum: 9.12.2019
Podle světového žebříčku v růstu cen nemovitostí za první kvartál roku 2019, který sestavila společnost Knight Frank, se Česká republika umístila na pátém místě s meziročním růstem cen o 9,9 %. Naši republiku „předběhlo“ Slovinsko (18,2 %), Litva (11,9 %), Čína (11,6 %) a Malta (10,8 %).
„Knight Frank Global House Price Index“ do první desítky zemí s nejvyšším růstem cen nemovitostí zařadil kromě zmíněného Slovinska, Litvy, Číny a Malty také Lucembursko (9,3 %), Maďarsko (9,2 %), Mexiko (9 %), Tajwan (8,4 %) a Kolumbii (8,3 %). Problému si všiml i Evropský výbor, který upozornil na to, že tempo růstu cen nemovitostí v České republice překonalo tempo zvyšování příjmů domácností. V důsledku toho je prý ohrožena nejen stabilita domácností, ale také vývoj ekonomiky celého státu.
- nedostatečná výstavba nových bytů
Pomalé tempo výstavby způsobuje zejména velmi zdlouhavý povolovací proces. Ten se může protáhnout i na osm a více let, plus k tomu je nutné připočíst přibližně dva roky na samotnou stavbu. Z pohledu developera není příliš rozumné, aby vkládal své peníze do aktivit, které mu přinesou zisk třeba až za deset let. A to kdo ví, protože nikdo nemá křišťálovou kouli, aby se podíval, jaká bude situace na trhu za tak relativně dlouhou dobu.
- relativně „levné peníze“
- konzervativní česká povaha
Češi mají zažité, že bydlet se musí „ve vlastním“. Zatímco ve velkém množství zejména západních zemí se považuje za zcela běžné bydlet v pronajatých bytech a domech, v nás je zakořeněné, že zkrátka potřebujeme mít něco vlastního. To motivuje Čechy, aby se poměrně „nesmyslně“ zadlužovali. Pokud by přeci bydleli celý život v pronájmu (třeba i ve větším a hezčím bytě!), dost možná by zaplatili méně, než za předražený byt (a to možná i menší a na horším místě).
- stále ještě velký počet spekulantů, kteří kupují nemovitosti na pronájem
„Všem, kteří chtějí investovat, bych doporučil, aby už nenakupovali další a další byty. Najít se dají mnohem efektivnější způsoby, jak svoje peníze zhodnotit. Pokud někdo chce zůstat v oblasti realit, existují nejrůznější realitní podílové fondy. Navíc jim tak ubudou starosti s nájemníky a další povinnosti,“ shrnuje Petr Klimeš, European Financial Avisor ze společnosti Partners.
Nezdravý růst cen by dokázala zastavit dostatečná nabídka nových bytů na trhu. To dokazuje situace v Polsku, které se průběžně umisťuje na 42. – 50. místě. Přičemž v hlavním městě Varšavě se povoluje, v porovnání s Prahou, stavět čtyřikrát více, a ceny bytů meziročně vzrostly jen o 0,4 procenta. Konkrétně v číslech, zatímco Varšava povolila mezi roky 2015 – 2018 v ročním průměru výstavbu 1268 bytů na sto tisíc obyvatel, Praha povolila vybudovat bytů v průměru jen 311. Stát by přitom měl mít na nové výstavbě zájem také kvůli daňovým výnosům.
Fakticky se tím potvrzuje, že existuje vzájemný vztah mezi počtem vydaných povolení k bytové výstavbě a růstem cen nemovitostí.
Varšava nezůstává ale jen u bytové výstavby, investovala také do infrastruktury a rozšíření linek metra. Pozitivně se projevila i změna stavebního zákona, díky kterému rychleji probíhají povolovací procesy.
„Kromě masivní výstavby a zrychlení vydávání povolení, by lékem na růst cen nemovitostí bylo také vyšší zdanění druhé a třetí nemovitosti. Zdanění nemovitostí je u nás v současnosti velice nízké. To se ale v brzké době jistě změní,“ uzavírá Klimeš.
BALLEY, Liam a Kate EVERETT-ALLEN. GLOBAL HOUSE PRICE INDEX Q1 2019: Residential Research [online]. In: . 2019 [cit. 2019-12-06]. Dostupné z: https://content.knightfrank.com/research/84/documents/en/global-house-price-index-q1-2019-6460.pdf
